V těsné blízkosti německých hranic najdete oblast, která byla po dlouhé roky veřejnosti zcela nepřístupná. Střežilo se zde tzv. pohraniční pásmo a dlouholetá absence turismu přispěla k vývoji Českého lesa v ekologicky významnou oblast. Dnes sem můžete zavítat a nechat se poučit o zdejším způsobu života lidí, které odtud vyhnala 2. světová válka.
Sklářské hutě v Českém lese
Začátkem 17. století zaměřil svoji pozornost do zdejších lesů jistý Pavel Schürer, který koupil část hvozdu, a tím započalo osidlování této oblasti v rámci Zahájského panství. Začaly zde vznikat početné sklářské hutě a s nimi spojené vsi a obce.
Stará knížecí huť, ve které se ocitnete, vydáte-li se naučnou stezkou, je jedinou sklářskou obcí v okolí, která přestála odsun německého obyvatelstva.
Poté, co projdete její malebnou zástavbou, zavede vás stezka k Huťskému rybníku. Jeho hladina se skví jako zrcadlo, které se kdysi v leštírnách vyrábělo. Jelikož se zde rozkládala osada Nová knížecí huť, mimo jiné s oblíbenou sklářskou krčmou, můžete po chvilkovém pátrání nasbírat hrst plnou bleděmodrého skla a vzít si tak domů hezký suvenýr. Odtud si můžete udělat zacházku do 5 kilometrů vzdáleného Ostrůvku, která je součástí naučné stezky.
Stroje uprostřed panenské přírody
Stezka vás dále zavede do hloubi lesa, kde vás překvapí rozvaliny Anenské brusírny a Anenské leštírny. Dříve vymýcená oblast je dnes prorostlá vzrostlými stromy a torza budov jsou pečlivě chráněná mechem.
Pokud si cestou k další informační tabuli všimnete širokého náhonu, určitě vás napadne, že stroje ve zdejších brusírnách a leštírnách byly poháněné vodní energií a budete mít pravdu.
Nedaleká Arnoštova leštírna, pojmenovaná podle svého zakladatele a majitele Zahájského panství Arnošta Malovce, se dodnes pyšní zachovalým leštírenským strojem, který stojí opuštěný uprostřed lesa a působí jaksi nepatřičně. Leštírna padla, nicméně stroj se stal technickou památkou ve vlastnictví Lesů ČR.
Zaniklé vsi
Nedlouhou procházkou se opět ocitnete na asfaltové silnici. Téměř až pietní odpočívadlo, které vás čeká po několika metrech, je věnováno bývalým obcím v této oblasti. Přímo na místě se nacházela ves Stoupa, ze které zbyl pouze jediný základ budovy, vydatně prorostlý listnatým náletem.
Obce spjaté s provozem sklářských hutí obývalo i několik set vesničanů. Možná se budete divit, že v té největší z nich, v České vsi, se nacházelo i řeznictví či obchod se smíšeným zbožím. Žilo zde totiž až na 600 obyvatel. K zakončení okruhu vám zbývá vystoupat Červený vrch a vrátit se zpět do Staré knížecí huti. Tím jste absolvovali zhruba 6 kilometrů nenáročnou lesní trasu.
Navštivte odlehlou příhraniční oblast s naučnou stezkou o sklářství a zjistěte, proč je hlína v okolí leštírny zarudlá a který pták Českého lesa k nám přiletěl až z daleké tajgy.