Muzeum Československého opevnění Kladruby

Vyzkoušejte si, jaké bylo sloužit ve vojenské pevnůstce a bránit svou zem při mobilizaci

V roce 1936 začala v okolí Kladrub výstavba pevnůstek, které byly součástí obranné linie před nacistickým Německem. Byla to přímá reakce na blížící se 2. světovou válku. Vyzkoušejte si, jaký byl život vojáka v betonovém řopíku.

Vojenská pevnůstka u kláštera

Až někdy o víkendu pojedete lesní silničkou do Kladrub, možná už z auta zahlédnete po pravé straně pevnůstku s vlající českou vlajkou. Jestli pod ní zahlédnete také chlapíka ve vojenském úboru neváhejte a zaparkujte na nedalekém parkovišti. Máte jedinečnou možnost zblízka si prohlédnout a vyzkoušet vybavení, díky kterému měli čeští vojáci čelit několikanásobné převaze německé armády.

Lámání zubů

Výstavba obranné linie začala ve třicátých letech 20. století jako reakce na rostoucí hrozbu odtržení Sudet a následný vojenský útok Německa proti Československu. Vojenské pevnůstky (též řopíky nebo bunkry) měli zabrzdit vstup nepřátelské armády do vnitrozemí. Tím měli zajistit dostatek času pro odvetnou reakci spojeneckých vojsk. Jednalo se o nejmodernější systém obrany, který neměla žádná jiná evropská země.

Po Mnichově v roce 1938 museli ovšem českoslovenští vojáci pevnosti opustit, aniž by došlo k jakémukoliv boji. Českoslovenští spojenci se dohodli s Německem na odevzdání Sudet a prezident Eduard Beneš se tomuto tlaku podvolil. Jak by to dopadlo, kdyby se Československo rozhodlo agresi bránit můžeme jenom tušit. Jisté ovšem je, že velitelé německé armády hleděli na naši obrannou linii s velkým respektem a přiznali, že by jim taková systematická obrana nadělala velké ztráty.

Uvnitř Bunkru

Pevnůstka je dnes plně vybavená dobovou výzbrojí a technikou. Při vstupu do malé, temné místnosti se budete muset nejprve chvíli rozkoukávat. Na zdech tu vysí nejrůznější části výstroje i výzbroje, která byla připravená k okmžitému použití. Střílny jsou osazené kulomety, jejichž hlavně míří z malých okýnek krs silnou betonovou zeď. Vše vypadá, jakoby si zrovna vojáci odskočili na svačinu.

Průvodce vám vysvětlí co k čemu sloužilo i jak měl vypadat samotný boj - obrana Československé republiky. Dozvíte se mimo jiné, jak mezi sebou jednotlivé osádky pevnůstek komunikovaly a proč jejich měly střílny pouze z boků.

Až zas vyjdete na denní světlo, budete mít pravděpodobně rozporuplné pocity a možná si budete říkat, že jsme to tenkrát měli s tou obranou zkusit. Jistě ale budete rádi, že vojákem ve stísněném prostoru nejste zrovna vy.

Protiatomová úprava

Muzeum Československého opevnění Kladruby sestává ještě ze dvou dalších pevnůstek. Jedna z nich je zatím nepřístupná, druhá je obnovená do tzv. protiatomové úpravy z let 1958 - 65. V těchto letech byly drobné vojenské objekty znovu vyzbrojeny v souvislosti se Studenou válkou. I zde najdete dobovou výstroj a výzbroj a můžete se na vlastní oči přesvědčit, jak se projevila hrozba atomových zbraní do stavebních úprav řopíku.

Vydejte se na cestu časem a zažijte chvíli v kůži prvorepublikového vojáka, který byl připravený padnout při obraně své vlasti.

Autor: Matouš Horáček