Přehradní nádrž Lučina

Kouzelná krajina v okolí přehrady je jako stvořená pro zdravotní vycházku i rodinný výlet. Zde si přijde na své každý – milovníci přírody, sportovci i ti, kteří chtějí vydechnout a relaxovat

Přehrada Lučina zůstává jedním z nejoblíbenějších turistických cílů tachovského regionu, a nutno dodat, že plným právem. Mohutný násep 21 metrů vysoké a 183 metrů dlouhé hráze, korunující hladinu rozlitou mezi zalesněné břehy skalnatého údolí, nabízí návštěvníkům působivé přírodní scenérie v každém ročním období.

Kouzelná krajina s blahodárnými účinky

Místní blahodárné klima ocení nejen sportovci a cyklisté, které sem zavede jedna z nejkrásnějších západočeských cyklotras. Vlhkost zdejšího vzduchu, naplněného parami z vodní hladiny i okolních lesů, prospěje všem věkovým skupinám. K hrázi můžete z Tachova pohodlně dojít také pěšky romantickým Agláiným údolím kolem jízdárny ve Světcích, nebo nechat vůz v některé z okolních vsí a prozkoumat méně známou, ovšem neméně působivou část divokých jižních břehů či mokřadů v severo-západní části.

Pozapomenutá historie

Mlčící hladina dnes už jen málokomu připomíná, že na zatopených mezích dříve stávala vesnice. Pozorný návštěvník může ale v okolních lesích stále najít pestrou škálu pozůstatků z dob, v nichž malebné údolí nebylo jen oblíbeným vycházkovým cílem obyvatel z okolí, ale bylo samo plné ruchu a všedního života.

V obci Sorghof, česky nazývané Lučina, stávala sklárna, hamr i železárna, a díky bohatým nerostným zásobárnám, ukrytým pod povrchem zdejších strání, se místnímu průmyslu dlouho dobře dařilo. Po válce bylo však původní obyvatelstvo, stejně jako v celém pohraniční, odsunuto, a dosídlení pak proběhlo už jen v menší míře.

Rozhodnutí o stavbě vodní nádrže padlo v polovině 60. let, a víska musela na místní poměry gigantickému stavebnímu projektu bez milosti ustoupit. Z téměř devadesáti domů v katastru obce se do dnešních dnů zachoval pouze na obytný dům upravený hostinec Kreuzwirthaus, ležící na křižovatce historických stezek, ukrytých dnes už pod asfaltem, po nichž se můžete vydat dál do osady Obora, Milířů nebo přes Mýto zpět do Tachova.

Samotná stavba vodní nádrže Lučina probíhala v první polovině 70. let a zahrnovala kromě celkové demolice původní obce vymýcení 17 ha lesů. Napuštěna byla v srpnu roku 1975.

Význam přehrady jako vodního díla

Dnes je přehrada nejvýznamnějším vodním dílem Tachovska. Životadárnou tekutinou zásobuje města a obce celého regionu, úspěšně slouží i jako ochrana před povodněmi. V útrobách hráze se ukrývá také malá vodní elektrárna se dvěma turbínami o výkonu 150 kW.

Proti překročení kapacit chrání přehradu kruhovitá výpusť pod úrovní hráze, fungující v dobách zvýšených hladin toků jako přepad. Technickou zajímavostí je, že byla nádrž postavena u již stávající úpravny vody. Ta ovšem čerpala přímo z koryta řeky Mže a při malých průtocích nedostačovala. V současnosti zajišťuje přehrada v tomto smyslu kromě provozu v nedaleké Svobodce také nadlepšování průtoku pro cca 30 km vzdálenou úpravnu vody ve Stříbře.

Místo pro piknik i celodenní výlet

Bezprostřední i širší okolí vodní nádrže Lučina patří určitě k tomu nejkrásnějšímu z přírodního bohatství tachovského regionu. Až sem příště zavítáte, vydejte se na chvilku mimo cestu do lesíků na zdejších stráních, vychutnejte si vůni svěžího vánku a jen se pozorně rozhlížejte.

Vystoupejte po skalnatých mezích, lemujících údolí, a mezi kmeny stromů objevíte nejen stopy původních obyvatel, ale i další a další vyhlídky a kouzelná přírodní zákoutí.

Autor: Veronika Kejřová