Bezdružice

Malé městečko, v lehce zvlněné kopcovité krajině, za sebou má dlouhou a strastiplnou historii

Na vršku daleko od jakéhokoliv většího města stojí hrdě starý, opuštěný zámek a pod ním se rozprostírá město Bezdružice. Na první pohled poněkud ospalé končiny skrývají neuvěřitelné množství historie, která dodnes promlouvá skoro na každém kroku. Nechte se jí vést a poznejte blíže toto pozoruhodné místo.

Ze zemědělské osady prosperujícím městem

Kdy přesně se mezi lesy a kopci usadili lidé, aby začali zušlechťovat kraj, kde dnes Bezdružice stojí, se asi nedovíme. Jakékoliv historické zmínky už odnesl čas a psaná historie začíná promlouvat až v době, kdy už na vršku nad zemědělskou osadou stál hrad, sídlo místních šlechticů.

Důležitým milníkem ve vývoji Bezdružic bylo 15. století, kdy získala osada statut města s hrdelním právem a právem týdenního trhu.

Největší rozkvět však Bezdružice s okolím zanamenaly na začátku 20. století, kdy sem byla zavedena železnice. Ta přispěla k prudkému rozvoji města, které bylo v té době okresní a spravovalo na 14 000 obyvatel. Po II. světové válce, po odsunu německého obyvatelstva, nebyla zatím tato sláva obnovena.

Kryštof Harant a další šlechticové

Nejznámnější postavou místní historie je bezesporu Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Známý humanista a cestovatel, který byl roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Jeho rod však bezdružický kraj opustil již ve 14. století a s Bezdružicemi tak neměl mnoho společného.

Mezi významné rody, které v Bezdružicích opravdu sídlily, nebo je alespoň spravovaly, patří zejména Kolovratové, Švamberkové a Lowensteinové.

Rány pro Bezdružice

Osud nadělil Bezdružícím nejednu těžkou ránu, která měla často fatální následky pro místní obyvatelstvo. V letech 1520 a 1614 postihly Bezdružice morové epidemie, které stály život mnoho obyvatel. Roku 1646 město vypálili švédští žoldnéři, což mu přineslo málem zkázu. Na území byli následně přivedeni osadníci z Německa, kteří postavili nové město o něco severněji, než původně stálo.

Netrvalo dlouho a roku 1680 se opět historie barví krví. Toho roku bezdružičtí nevolníci vyplenili zámek. Odplata byla rychlá a krvavá, jejich odboj byl potlačen na nedalekém Ovčím vrchu, kde dodnes stojí kaple, která měla ulehčit svědomí majitelce Bezdružického panství.

I novodobé dějiny jsou bohaté na různé katastrofy. Roku 1808 zachvátila město morová epidemie, roku 1809 požár a roku 1815 větrná smršť, která mimo jiné, odnesla střechu zámku až na bezdružické náměstí.

Smutný zde byl i konec II. světové války, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva, které tvořilo většinu místních. Roku 1949 pak byl Bezdružicím odebrán statut okresního města a bylo začleněno do okresu Tachov.

Atraktivní místo pro delší dovolenou

Místní dnes Bezdružice s okolím postupně zvelebují a úspěšně zvyšují jejich turistickou atraktivitu. Opravdu málokde naleznete tolik zajímavostí na jeden kilometr čtvereční. Cyklostezky, kempy, hotely, naučné stezky, inline dráhy, hustá síť cyklostezek a veliké množství přírodních, historických a kulturních pamětihodností vás zabaví spolehlivě i při delším pobytu.

Mimochodem i nejkrásnější a nejromantičtější hradní zřícenina Gutštejn se nachází nedaleko Bezdružic.

Navštivte Bezdružice a nechte na sebe působit historii, která je ukrytá ve zdejší krajině na každém kroku. Krásná příroda a čerstvý vzduch na vás budou působit stejně blahodárně jako voda nedalekých Konstantinových Lázní.

Autor: Matouš Horáček