Vesnické památkové zóny Chodský Újezd a Horní Jadruž

Mezi úpatím Českého lesa a Planou se nachází vesničky, ve kterých jakoby se zastavil čas. Řada selských stavení vypovídá o místní historii více než mnohé knihy.

Pod úpatím Českého lesa, tam kde končí hluboké lesy a krajina se otvírá do mírně zvlněné Tachovské brázdy plné pastvin a polí, tam nedaleko Plané leží dvě vsi s dlouhou historií. Je tak trochu zázrak, že si do dnešních dní zachovaly svůj typický ráz, který mají již po řadu generací.

Chodský Újezd

Chodský Újezd údajně vznikl již ve 13. století jako privilegované sídliště Chodů, kteří měli strážit hranici klikatící se temnými lesy. Na rozdíl od řady okolních obcí a osad byl Chodský Újezd českou vsí s řadou nadstandardních práv a výhod včetně práva pivovarnického. V 16. století byl dokonce na krátkou dobu městem, to mu však dlouho nevydrželo, protože se nedokázal prosadit v konkurenci Tachova, Plané a Chodové Plané.

Zajímavostí Chodského Újezdu je i jeho samotný název, který se během staletí mnohokrát změnil. Nejdéle mu jistě vydrželo označení Svatý Kříž po kostelu, který ve vsi stojí.

Kostel Povýšení svatého Kříže je také hlavní dominantou celé obce, na jejímž půdorysu zub času zatím jen málo hlodal a ves si tak zachovala do značné míry svůj původní ráz. Velké škody napáchal jen odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce, který sebou přinesl demolici zhruba poloviny staveb.

Zástavbu krásných selských stavení pak narušila výstavba novostaveb a bytových domů, které naštěstí stojí tak trochu stranou původní historické návsi.

Horní Jadruž

Návsi se dvěmi rybníčky malebně vévodí honosné selské statky, z nichž některé vznikaly snad již v 17. století. Poklidnou atmosféru místa, kde se zastavil čas, dotváří několik drobných kamených památek a kachny, které si vybraly Horní Jadruž za svůj stálý domov.

Mezi nejhodnotnější stavby, kterým určitě musíte věnovat více pozornosti patří dům čp. 13 s roubeným patrem a dům čp. 12 s dvojitou branou a dřevěným holubníkem.

K Horní Jadruži se také váže pověst o místě, kde za noci svítilo světlo. Jednalo se o vyvýšeninu, kterou se rozhodl v 19. století místní muž srovnat. Nalezl zde prastarý hrob s urnou a kameny do kruhu. Na základě toho se soudilo, že zde byl pohanský hřbitov a místo bylo osídlené jako první v kraji ještě před naším letopočtem.

Mlýny na Hamerském potoce

Za Jadružemi na Hamerském potoce kdysi stávalo šest mlýnů, dnes po nich bohužel již mnoho nezbylo. Snad až na Lorencův mlýn, který je dodnes obydlený a zdobí tak údolí pod Jadružemi. Z ostatních mlýnů už bohužel zbyly jen rozvaliny a zarostlé náhony.

Přeneste se alespoň trochu v čase zpět a rozjímejte při pohledu na staré selské statky, které byly po generace domovem a obživou místních obyvatel.

Autor: Matouš Horáček