Údolí Kosového potoku, které je sevřené prudkými lesnatými svahy, skrývá nejednu zajímavost. Jednou z nich je pramen Čiperka, který je oblíbený nejen u místních chalupářů.
Vyhledávaný pramen
Protože Čiperka leží něco málo přes kilometr od Michalových Hor, potkáte tu na cestě často některého z mísních chalupářu jak si s petkou nebo kanystrem jde k pramenu pro vodu. Je to ostatně u místních velmi oblíbená odpolední procházka na vytrávení po vydatném víkendovém obědu.
Často na Čiperce však potkáte i cyklisty nebo turisty s velkým batohem na zádech. Chladná lehce mineralizovaná voda je oblíbeným zdrojem osvěžení pro každého, kdo se tu pohybuje. Čiperka je dokonce jedním z nejvyhledávanějších pramenů v celém Slavkovském lese.
S lidmi a jejich osudy je ostatně Čiperka spojená po staletí snad více než řada jiných známnějších pramenů v širokém okolí.
Pradávná osada Hradčín
Právě v místech, kde kyselka vyvěrá na zemský povrch stávala v dávných dobách slovanská osada Hradčín. Již v 9. století zde lidé žili, pásli dobytek, lovili ryby a pěstovali zemědělské plodiny. Aby byli chráněni před nebezpečím vystavěli na kopci nad osadou hradiště, které poskytovalo ochranu nejen jim, ale také lidem z nedalekého Poříčí (dnes Michalovy Hory). U vsi býval také posvátný háj zasvěcený slovanskému bohu Svantovítovi.
S křesťanstvím přišly však nové poměry a tak na místo Svantovíta nastoupil Svatý Vít, kterému byla zasvěcena románská rotunda na kopci nad vsí.
Hradčín i Poříčí, rotunda i hradiště však zmizely v nenávratnu během husitských válek, kdy byly zcela zničeny.
Fašistický sympatizant Hanika
Neméně pohnutý je i další příběh, který se udál o mnoho generací později, na konci 19. století. Oswald Hanika byl rodák z nedalekého Dolního Kramolína a rozhodl se, že místní mlýn, který stával u Čiperky, přebuduje na elektrárnu. Říkalo se jí Hanikova elektrárna a byla to jedna z prvních elektráren v kraji. Vyráběl se zde velice moderní třífázový proud.
Od roku 1898 pak Hanika začal s intenzivní prací na elektrifikaci okolních vesnic a měst. Elektřinu dovedl do Plané, Úšovic, Klimentova, Drmoulu, Chodové Plané a řady dalších obcí. Za tímto účelem přestavěl několik mlýnů na elektrárny.
Ani Čiperku Hanika neopomíjel a zbudoval nad ní pěkný altánek.
Dnes z Hanikovo elektrárny nezbývá nic než ruiny pod vrstvou vegetace, i altánek nad Čiperkou dávno podlehl zkáze. Hanika utekl už před koncem II. světové války do Německa, protože byl příznivcem fašizmu a tušil, že by mohl skončit zle. Jedinou památkou tu tak zůstal křížek u cesty s nápisem Theresie Hanika 1911.
Čiperka dnes
Kolik vody už z Čiperky vyteklo od Hanikova útěku a kolik od zničení Hradčína? Těžko určit, jediné co je jisté, že všechno lidské trápení vyvěrající voda unáší někam pryč.
Dnešní úprava pramene pochází z roku 2003, kdy se osadníci a chalupáři z Michalových Hor rozhodli pramen vyčistit a zvelebit jednoduchou dřevěnou stříškou, které ho chrání. Díky jejich práci se může dnes každý kolemjdoucí napít výtečné vody.
Posaďte se na chvíli u Čiperky, napijte se osvěžující kyselky a zaposlouchejte se do šumu okolního lesa i potoka, který mendruje kousek od pramene. Ruiny Hanikovo elektrárny jsou němým odkazem na bohatou historii tohoto místa.