Tepelská vrchovina je poseta desítkami minerálních pramenů, z nichž řada je známá již celá staletí. Mezi jeden z nejkrásněji upravených a dlouhodobě příkladně udržovaných pramenů patří Reitenbergerův lesní pramen nedaleko městečka Úterý.
Smutný osud opata Reitenbergera
Karel Kašpar Reitenberger byl rodák z nedalekého městečka Úterý, které byste určitě neměli minout. V roce 1813 byl zvolen opatem kláštera v Teplé a svoje síly zaměřil především na vznik Mariánských Lázní. Postupně se mu podařilo vysušit bažinatou půdu v okolí mariánskolázeňských pramenů, postavit první lázeňské budovy, nemocnici a kapli Panny Marie. Jakmile osada získala statut veřejných lázní, začal s rozsáhlou výstavbou města.
Investice do lázní byla ale trnem v oku zejména vesnickým farářům, kteří se proti opatovi Reitenbergerovi spikli. Ten musel nakonec v roce 1827 opustit nejen klášter v Teplé, ale také Mariánské lázně a Čechy. Zbytek života prožil v tyrolském exilu a své lázně již nikdy nespatřil.
V roce 1931 pojmenovalo městečko Úterý pramen po svém slavném rodákovi, kterému se podařilo z Mariánských Lázní vytvořit město proslulé po celém světě.
Osvěžující kyselka
Od pradávna byly lesní prameny vyhledávané jako zdroj vynikající vody. Nejinak tomu bylo i v případě Reitenbergerova pramene, který byl dříve nazýván také Wilfertův pramen nebo pramen na Stěnské louce. První písemná zmínka o něm je již z roku 1609, známý byl ale určitě už mnohem dříve. Tepelsko je na kyselky vůbec hodně bohaté. Když se je lidé na konci 17. století snažili spočítat, zjistili, že jich tu je více než 60.
Od pařezu k altánku
Nejstarší dochované zkazky vypráví, že pramen vyvěral původně ze starého zetlelého pařezu, což není u lesních pramenů nic neobvyklého. Později byl jímán do dlabané dřevěné skruže. Až od roku 1931 je pramen jímán v kameninových rourách s vyzděnou plošinou pod dřevěným altánem. Stalo se tak po dvou letech práce místního okrašlovacího spolku města Úterý. Právě zkrášlení pramene bylo také korunováno jeho přejmenováním na Reitenbergerův po slavném rodákovi. Pramen se pak následně stal oblíbeným výletním místem lázeňských hostů.
Po II. světové válce jakoby byl pramen zapomenut a místo postupně pohlcovala příroda. Až v roce 2000 byl pramen opět vyčištěn a altán opraven. Dnes se o pramen stará městečko Úterý. Poslední úpravy proběhly v roce 2010, kdy bylo místo zkultivováno a přes okolní podmáčenou louku byl zbudován povalový chodník.
Ať už vás přepadne žízeň na letním výletu nebo jenom při toulání okolními lesy, zajděte načerpat sílu z chladné pramenité kyselky do Reitenbergerova pramene. Z malebného městečka Úterý to je kousek a ikdyž vás výstup do kopce trochu unaví, tady zase dočerpáte energii.